12 obrazů z cesty po Islandu

IMG_9688

12 dní na cestě, ujetých 2226 km a 60 hodin za volantem…Každý kus této nádherné země nám ukázal neuvěřitelnou sílu přírodních živlů. Ohnivé sopky, ledové království, členité fjordy, měsíční krajinu, zvlněné pahorky… Představte si, že jedete po klikaté silničce… Po levé straně máte nespoutaný oceán, po pravé vysoké hory a před vámi se neustále objevují nové a nové obrazy. Plátna jak od romantických malířů z 19. století. Vše je tak skutečné! Za každou zatáčkou či horizontem jsou další úchvatné scenérie. Island útočí na fantazii a příroda hraje hlavní roli! Žádná města, ani továrny, jen malebné vesničky a divoká, člověkem téměř nedotčená krajina…

Náš roadtrip začal na západě a pak jsme pokračovali po směru hodinových ručiček. Zde je našich TOP 12 obrazů…. 🙂

1.

Měsíční krajina střídá zelené pahorky.

Prvně jsme byli konfrontováni s rozmanitostí islandské přírody na poloostrově Snaefellsness. Škála barev byla obrovská! Od různých odstínů zelené, přes ledově bílou, okrovou, či zářivě modrou. Je těžké se věnovat naplno řízení a neskončit v příkopu, když se krajina neustále mění a vy jste tou krásou doslova fascinováni.

IMG_9138

2.

Nádherné pláže

Vybavuji si okamžik na pláži Djúpalónssandur, kde je úplně černý jemný písek a všude spousta jemných oblázků. Místní věří, že kameny z této pláže dodávají energii, a tak když jedou do hlavního města, tak si vždy alespoň jeden vezmou. 🙂 Pláže na Islandu jsou v kontrastu s vysokými horami. Škoda jen, že je zde taková zima a člověk se nemůže koupat. 🙂

11846355_10205464625709683_879947463_n

3.

Ohnivé sopky a lávové pole

Velmi silně mi zůstal v paměti tento moment: Jdeme po okraji kráteru Hverfell, máme krásný výhled, jak na kráter samotný, tak na krajinu oblasti jezera Mývatn. Přemýšlím nad tím, jaká neuvěřitelná přírodní síla, vytvořila toto umělecké dílo. Dalším silným momentem je návštěva lávového městečka Dimmuborgir, kde jsme v jeskyni zažili bohoslužbu a houslový koncert. A co teprve oblast stále činné sopky Krafla, jezírko v kráteru Víti a čarokrásné kouřící Námafjall!

IMG_9390

4.

Island – země vodopádů!

Viděli jsme jich tolik a vždy nás ta masa vody znovu fascinovala a nepřestávala udivovat. Jako první představil svoji sílu Godafoss, pak následoval Dettifoss a jeho menší kolega Selfoss. Dostali jsme se dokonce i za zadní stěnu Seljalandsfossu. Dechberoucí byl na závěr i Gullfoss. Člověk by se na tu krásu mohl dívat celé hodiny!

IMG_9400

5.

Přírodní termální koupele

Po celodenním treku jsme se naložili do 40 stupňové horké vody. Teploměr venku ukazuje pouhých deset stupňů Celsia. Takhle jsem si představovala zemi elfů a trollů! 🙂 V přírodním geotermálním jezeru s výhledem na okolní hory jsme se skvěle zrelaxovali. Tělo i mysl se připravila na další silnou vlnu zážitků.

11854011_10205464658870512_876817393_n

6.

Šťastná zvířena

Na silnici, vysoko ve skalách, na zelených paloucích – prostě všude jsou krásné ovce! Pasou se úplně volně a vždy na podzim, když začíná sčítání, tak si začnou farmáři své ovečky vyměňovat. Tak u toho bych chtěla být! 🙂 Je tady velké množství Islandských koňů, kteří připomínají svým vzrůstem spíše poníky. Snad v každé vsi se na nich můžete svézt. Ornitologové zde mají ráj! Nezapomenu, když jsme jeli okolo zátoky plné labutí (nechápu, kde se tady vzali) či jak jsme sledovali na mořské hladině roztomilé papuchalky. Přála jsem si vidět velryby a tuleně a i to se nám poštěstilo! Na Islandu se plní sny…

DSCN5754

7.

Nespoutaný oceán

Na dřevěné rybářské lodi při pozorování velryb nám ukázal svou sílu oceán, ale stálo to za to! Na vyhlídce Dyrhólaey na jihu Islandu se divoké vlny tříští o ostré útesy – opět skvělá podívaná!

OLYMPUS DIGITAL CAMERA

8.

Sníh a led

Na jihovýchodním Islandu jsme se dostali až k největšímu ledovci v Evropě. Čarokrásná byla krajina hlavně v okolí jezera Jokulsárlón! Představte si, že plujete na lodi a okolo vás jsou ohromné ledové kry, které hrají všemi možnými barvami. Občas se některý kolos otočí a to pak máte ten správný respekt! Zároveň na obloze a hladině jezera se odehrává ta nejkrásnější světelná show! Když máte štěstí, tak narazíte i na roztomilé tuleně. Těžko se to dá popsat slovy…

 

OLYMPUS DIGITAL CAMERA

9.

Vřídla horké vody

Být na Islandu a nevidět gejzír? To nelze! Neskutečné představení nám připravil gejzír Strokkur, který chrlil horkou vodu do výšky cca 15 metrů každých pět minut. Všude se kouří, uniká pára a vy cítíte jak země pod vámi pracuje a pak to najednou přijde… Zvláštní a vzrušující pocit zároveň!

OLYMPUS DIGITAL CAMERA

10.

Počasí

V průběhu jednoho dne můžete zažít na Islandu několik druhů počasí. Ráno fouká ostrý vítr, v poledne začne svítit slunce no a odpoledne vytáhnete pláštěnky. 🙂 My měli neuvěřitelné štěstí. Z dvanácti dnů jsme měli nanejvýš dva dny deštivé! Teplota se pohybovala od 5 stupňů do 20 stupňů! V Čechách vládnou tropy a nás ochlazoval studený severní vánek. 🙂

IMG_9484

11.

Islandská gastronomie a ubytování

Převážnou část našeho putování jsme se ubytovávali v kempech, které jsou tady na Islandu na vysoké úrovni! Je to skvělý pocit, když se ráno vzbudíte, otevřete stan a koukáte na bílé vrcholky ledovce. Tohle vám žádný hotel nenabídne…

11850831_10205456963878142_1575711529_n

Islandská gastronomie je založená hlavně na rybách, mořských plodech a jehněčím mase. Ale také můžete ochutnat různé exotické pokrmy – velrybu, tuleně, koně…Na severu jsme navštívili restauraci, která byla umístěná přímo v kravíně a nabízeli svoje produkty – například chleba z geotermální pekárny a výborný domácí sýr! V metropoli Reykjavík jsme ochutnali nepřeberné množství delikates – úžasnou rybí polévku či jednoduchou tresku v soli v podniku Prir Frakkar. Ovšem vrcholem bylo degustační menu ve vyhlášené rybí restauraci Fiskfélagid. Výborný je jogurt Skyr, ze kterého je i tento dezert. 🙂

IMG_9152

12.

Islanďané

Dvě třetiny Islanďanů žijí v hlavním městě Reykjavíku. Jejich životní styl je mi velmi blízký – milují posedávání v kavárnách a popíjení výborné kávy! Je tady spousta krásných útulných podniků. Navštívili jsme Grai Kotturinn, místo, kam prý občas zajde Björk, je to něco mezi knihovnou a galerií a obsluha je tu poměrně svérázná.. O víkendech se místní rádi baví, a tak chodí okolo půlnoci do svých oblíbených pubů, za večer jich vystřídají hned několik.

Černá barva, roztrhané kalhoty, Martensky a výrazné líčení je v kontrastu s lehkou severskou elegancí. Valná většina místních chlapů jsou vousáči! Na venkově je život úplně jiný. V malé vsi ve východních fjordech jsme narazili na opravdu drsné statné chlapíky ošlehané silným větrem. Žádní lumbersexuálové!

OLYMPUS DIGITAL CAMERA

Jeden náš kamarád říká, že Island si bud‘ zamilujete nebo vám prostě nesedne. Tak za nás to byla láska na první pohled… Vzduch je tady neskutečně čistý, určitě se přijedeme zase brzy nadechnout…

my dva a more Island

Co se s námi stalo?

11850838_10205456976158449_1135792731_n

Sedíme v kempu Skaftafell v Národním parku Vatnajokull kousek od největšího ledovce mimo polární kruh. Je tady zhruba padesát turistů, kteří si zde udělali základnu, aby mohli obdivovat nadpozemsky krásnou krajinu. Výhledy jsou tak ohromující! Všímám si ale, že více než nádherná panoramata je naše pozornost stále častěji upřena zcela jiným směrem…

11850831_10205456963878142_1575711529_n

Lidé se nedotýkají ani neobjímají, ale svírají křečovitě své „iphony“. Neusmívají se na své partnery, ale na „likes“ u příspěvků na Facebooku. Skypují se svými rodinami, které jsou na druhém konci světa, místo aby si povídali s tím, koho mají vedle sebe. Chatují s kámoši, místo aby bavili partu lidí, se kterou jsou na Islandu. Vkládají fotky na Instagram, místo aby, se snažili zaznamenat každý moment do své paměti. Píší blogy, protože chtějí sdílet zážitky se svými virtuálními přáteli. Nejčastější otázkou kterou slýcháme denně je „Have you got a WiFi?“ I my sami si uvědomujeme, že nás tento on-line svět už dávno pohltil. Co se s námi stalo?

Odpojili jsme se od přírody, od nás samých. Jak to, že už neumíme prožívat přítomný okamžik naplno? Snažíme se představit, jak to tady muselo vypadat před dvaceti lety. Lidé si povídali, zpívali, hráli, bavili se, obdivovali zdejší nádhernou přírodu, dávali si typy na výlety…Čas nelze vrátit, ale můžeme se inspirovat…

Filipovi právě došla baterka v iphonu, elektrické zástrčky tu mají zaslepené a info centrum, které za poplatek nabíjí chytré přístroje je už zavřené. Co teď???

Otevíráme láhev červeného vína a začínáme si vyprávět…Vzpomínáme, jak jsme před dvěma dny zakotvili ve vsi, která měla 190 obyvatel. Navštívili jsme jediné místo, které tu bylo v podvečer otevřené. Jídelna Brekkan byla zároveň obchůdkem, barem, turistickým info centrem, ale hlavně místem, kde se všichni scházejí, celé dny si povídají, popíjejí a sdílejí okamžiky v reálném čase… Velmi inspirativní Island navrací lidi ke kořenům…Tak to cítím a pevně v to doufám…

11823743_10206895939664470_1401711846_n

Jak jsem krmila velryby…

IMG_9255

Tuším, že tento výlet bude zlomový! Húsavík, jedenáct hodin dopoledne, polojasno, bezvětří, hladina oceánu se zdá naprosto klidná – ideální podmínky pro plavbu. Nastupujeme na velkou dřevěnou loď, kde je spousta dalších nadšenců, kteří jedou pozorovat velryby. Všichni si oblékáme vyteplené slušivé overaly – z outdoorových turistů je záhy polární expediční skupina. Dostáváme první instrukce: „Muž přes palubu – okamžitě hlásit kapitánovi! Je vám nevolno? V žádném případě nechoďte na toaletu, zůstaňte na palubě a „nakrmte“ ryby… Pokud spatříte velrybu, hlaste pozici jako na ciferníku – tři, šest, devět, dvanáct. Dvanáct je příď – aby bylo jasno! Jste připraveni? Vyplouváme!“

lod

Na širém moři se začíná loď silně houpat, vlny jsou čím dál větší. Záhy si uvědomuji, že tohle asi není aktivita úplně pro mě… Ale čeho se bát… Nedělají tuto výpravu poprvé, je to již třetí generace místních rybářů, tak proč zrovna my bychom se měli potopit… Když se podívám za sebe, jak se loď naklání, říkám si: „Co tady sakra dělám?!“ Místo na přídi se zdá jako strategické. Všichni jsou napnutí, kdo spatří první ploutev velikána! Po hodině cesty vplouváme na místo, kde se často vyskytují. Vlny jsou čím dál větší, loď se houpe ze strany na stranu…

IMG_9232

Přesně ve chvíli, kdy se objeví na mořské hladině první obr, ucítím silnou nevolnost. Mořská nemoc? No to snad nééé! Všichni se přemísťují na příď, kde byla spatřena velryba, začnou vytahovat foťáky a s nadšením čekají až se vynoří znovu. V tu samou chvíli běžím v protisměru na záď, rozrážím lidi a říkám si: „Klapne to?“ Vyjde to jen tak tak. Doběhnu a už… Další velikán na hladině, lidé nadšeně jásají a já nevím, co dělat dřív… To je teda situace! A tak krmím ryby a ještě mám pocit, že mi k tomu fandí! Když to skončí, posadím se a teprve teď zjistím, že tam nejsem jediná, jsou tam ještě další tři úplně bílí suchozemci, kteří jsou na tom stejně. Připadám si jako na trestné lavici, je to tak nespravedlivé! Angličanka mi podává papírový ubrousek, Ital se na mě usměje a řekne: „Sea sick?“ Já: „Oh yeea.“ Do konce celé plavby sedím na zádi. Snažím se udržet svůj žaludek na uzdě, ale je to těžké, nejsem holt žádnej mořskej vlk, jsem prostě kavárenská povalečka.. Podívám se večer na fotky…A přesně v tu chvíli uslyším: „number six“, všichni se ženou na záď a přímo před naší trestnou lavicí se zjeví ploutev obra… „Nádhera!“

IMG_9237

velryba filip