Proč mířím často do přírody?

Poslední dobou, jak můžu, tak trávím čas venku – v lese, na louce, u rybníka… Stárnu? Nemám přece ještě důchodový věk, ale přesto mám největší radost na čerstvým vzduchu. 🙂 Ty „nejobyčejnější věci“ mě fakt baví – procházka ranní rosou, východy slunce, zářivě zbarevný podzim, výhledy do krajiny, spadané listí, léčivé bylinky… Uvědomuju si, že čím více si všímám těchto drobností, tak tím jsem šťastnější.

Tenhle víkend jsem zažila úžasnou dámskou jízdu s mojí mamčou. Řekla jsem jí, že jedeme na wellness pobyt, ale pravda to tak úplně nebyla…Nebo byla? Až vstřebám všechny zážitky, tak vám popíšu náš netradiční víkend. Cítím totiž velký vděk a chci se o náš zážitek podělit…Zatím to je tajemství.

Teď mám pro vás ale pár tipů na báječné podzimní výlety. 🙂

1.
Objevte Český ráj! My jsme šli s Filipem okruh –
Sedmihorky – hrad Valdštejn – Hrubá skála

Večeři jsme si dali v příjemné restauraci Abelův mlýn v malébném údolí řeky Jizery. Vše bylo moc dobré!

2.
Směr Ústí nad Orlicí – Apartmány na vršku!
Mám moc ráda tohle místo. Strávila jsem tady čtyři víkendy. Je to totiž zároveň i školící středisko. To, co tady Zdeněk Štěpánek vytvořil, je naprosto dokonalé. Vše je v naprostém souladu s přírodou. Již několikrát vyhráli jako nejlepší penzion roku. Je to takový český „hobitín“. 🙂

3.

Kousek za Prahou se nachází vyhlídka Máj…

Místo, kde se zastavil čas…

Slovinsko je malá země, ale zároveň velmi rozmanitá. Co se týče přírodních krás, tak nemá konkurenci. Z hlavního města Lublaně je to hodina do hor nebo dvě hodiny autem k Jaderskému moři. Smaragdová jezera, průzračné řeky, úrodné vinice – Slovinsko má vše. Rozhodli jsme se tuhle „zemičku“ trochu prozkoumat v rámci posvatební cesty.

Náš okruh začal v městečku Kobarid blízko Triglavského národního parku a řeky Soča, pak jsme přejeli k Bohinjskému jezeru a k Bledu. Následovala: Velika Planina, Ljublaň, přímořské městečko Piran a Kranskaja Gora. Kde nám bylo nejlépe a kam se budeme rádi vracet?

1.

Řeka Soča byla velkým zážitkem! Smaragdová kráska, která má pouhých šest stupňů a září azurovo-tyrkysovou barvou. Parádní osvěžení v obklopení divoké přírody…

2.

Představte si místo, kde se zastavil čas. Místo, které se nachází v nadmořské výšce 1 500 m v jižní části Kamnicko-Savinjských Alp. Všude je spousta zeleně, dřevěné pastevecké domky a volně se pasoucí spokojené krávy. Koukáte do krajiny a rozjímáte nad neuvěřitelnou krásou. A to nejdůležitější – ve výhledu vám nebrání davy turistů… Ráda bych se sem vrátila a strávila zde alespoň týden v jedné z těch romantických chatrčí… Bez elektřiny, bez signálu a bez koupelny, jak za starých časů…

My jsme byli ubytovaní dole v údolí a měli jsme úžasné štěstí, protože jsme objevili rok starý EcoResort Velika Planina. Dřevěné chatičky s velkými okny s výhledem do přírody – prostě National Geography… Kachny vám pochodují před dveřmi, za oknem sedí kočka… Nemá to chybu… 🙂

3.

Další naše srdcovka je přímořské městečko Piran, kde je znát blízkost Benátek. Úzké uličky, nenápadná zákoutí, romantická náměstí, spousta skvělých restaurací a hlavně zákaz vjezdu aut. Člověk se tady zhluboka a s radostí nadechne. Objevili jsme za Piranem krásnou pláž Strunjan, kde jsme si řekli s Filipem náš druhý slib. Věřím, že se sem budeme rádi vracet…

Pokud si budete chtít udělat relaxační den, tak určitě vyzkoušejte Lepa Vida Spa – solné lázně nacházející se kousek za městem.

4.

Ljublaň – město plné kaváren a skvělých restaurací. Místo, které projdete za chvilku a budete mít pocit, že znáte již každou uličku. Město známého architekta Josipa Plečnika…

A gastronomie? To si zaslouží samostatný příspěvek. Máte se na co těšit. 🙂

Slovinsko nás svou krásou doslova okouzlilo… Brzy na viděnou!

Zvedla jsem se z gauče a začala chodit…

Před rokem jsme šli s Filipem Camino do španělského Santiaga de Compostela. Neuvěřitelný zážitek! Osm dní, 160 kilometrů, nespočet krásných zážitků a nových přátelství. Jen my dva, dechberoucí krajina, poklidné dny…Jedna z nejkrásnějších „dovolených“, snad nikdy jsem si tak neodpočala! Ano, slyšíte správně! I když jsme šli denně v průměru okolo 20 kilometrů, místo únavy se dostavovala euforie. A tenkrát mi to došlo! Běhání není nic pro mě, chůze je pohyb, který mi dělá dobře! A potvrzují to i různorodí odborníci. Například uznávaný psycholog Martin Seligman v knize Vzkvétání doporučuje, že by člověk měl ujít denně 10 tisíc kroků. A to mě inspirovalo k tomu, chodit ještě více!

Představte si, že jdete krásnou pálavskou krajinou mezi vinicemi, slunce pálí do zad a vaše jediná starost je – kochat se! Občas vyjdete na vrchol kopce, rozhlédnete se po nádherném okolí a zasníte se… Žluté šipky jsou pro vás nejdůležitější na světě a ukazují vám směr Svatojakubské cesty jižní Moravou. I v Čechách si totiž můžete zakusit tzv. Camino. Začínali jsme v centru Brna, naším cílem byla Klentnice a vyhlášené Café Fara, nakonec jsme došli až do Mikulova na Svatý Kopeček. Doporučujeme!

Co jsem vypozorovala?
1. Chůze probouzí kreativitu, dostávám často ty nejlepší nápady, při chůzi mi to prostě pálí! Dokládá to i citát, který napsal Nietzche: „All truly great thoughts are conceived while walking.“ Dokládají to i vědci. Při pohybu se vylučují hormony, které podporují jasné myšlení.

2. Když jdu, tak se mi daří soustředit na přítomný okamžik. Dokážu vnímat různorodé vůně, rozličné barvy, netradiční tvary stromů, keřů, symboly… Když procházím klidnou krajinou, tak medituju. Uvědomuju si svůj krok, dech, rovnováhu, střed těla… Vnímám, jak je tělo dokonalý organismus.

3. Když jsem ve stresu, obejdu blok baráku a cítím se hned lépe. Chůze je jeden z nejpřirozenějších pohybů.

Miluju ranní procházky! Někdy vystoupím o zastávku dříve a jdu pěšky do práce nebo nevyužívám eskalátory a výtahy. A mám 10 tisíc kroků jistých! Zkuste to, ten pocit je k nezaplacení. 🙂