Ranní rituály…

„Abychom žili dlouho, je třeba žít šťastně. To je umění, kterému vás nikdo nenaučí. Každý se to musí naučit sám.“ M. Tombak

Mám moc ráda tento citát. Když jsem před 4 lety začala zkoumat štěstí nebo lépe řečeno lidskou spokojenost, netušila jsem kam všude mě tahle cesta zavede.

Podle Sonji Lyubomirsky, autorky knihy The How of Happiness, úroveň spokojenosti je z 50% dána geneticky. Dalších 10% tvoří životní okolnosti či situace (bohatý/chudý, zdravý/nemocný, vdaná/rozvedená…). A pozor teď to nejdůležitější: zbývá 40%, které můžeme ovlivnit našim chováním a životním postojem. S kým se stýkáme, jaké máme vztahy, co děláme ve volném čase, jak přemýšlíme… Když jsem se dočetla tuto informaci, došlo mi, že 40% není vůbec málo, a že bych teoreticky měla mít šanci to ovlivnit. A tak jsem začala zkoumat, číst, chodit na semináře a začalo jedno z nejzajímavějších období v mém životě, které trvá dodnes…

Postupně jsem začala zkoušet, co mi bude vyhovovat. A jako první jsem zařadila pohyb či chcete-li cvičení, při kterém se vylučují hormony štěstí! To se přeci ví! 🙂 Každé ráno cvičím sestavu speciálních cviků na záda. Pak vždy přidám pár oblíbených jogóvých pozic. Nedělám je asi ještě úplně stoprocentně dobře, ale cítím se přitom skvěle. Podle mnoha výzkumů – návyk se tvoří po 21 dnech. Takže já už jsem závislá. 🙂 Když si někdy nezacvičím, tak mě to pak pěkně štve. Snažím se cvičit i na cestách.

Po ranním cvičení zkouším meditovat. Začínala jsem na 3 minutách, bylo to pro mě sakra těžké. Dneska jsem v tzv. informačním vakuu cca 12 minut. Po meditaci si dávám ještě svoji osobní modlitbičku/přání a nastavím se na daný den, aby byl přesně takový, jaký ho chci mít. Tahle rána prostě miluju!

A ještě jedna věc! Snažím se co nejvíce chodit. Vystoupím o zastávku dříve, nepoužívám výtahy, eskalátory. Podle Martina Seligmana by totiž člověk měl denně ujít 10 tisíc kroků. Jeden čas jsem používala i krokoměr a musím říct, že to bylo hodně zajímavý. A tak jsem začala chodit a chodím a chodím… Až jsme vyrazili na pouť do Santiaga de Compostela. 🙂

Dala jsem si takovou osobní výzvu a zkouším různé sporty, při kterých mi bude dobře. Tak vám dám brzy vědět, jak se moje osobní pohoda zvýšila či nezvýšila. 🙂

2 komentáře k “Ranní rituály…

  • 5.2.2018 at 6:21
    Permalink

    Dominiko,

    rada ctu Vase zivotni pribehy. Jsou inspirativni, dodavaji pocit klidu – a to je pro me dulezite. V tom spechu a stresu, ve kterem zijeme.

    Takze jsem zacala s rannimi ritualy a meditaci – a ano – trochu to trva, nez si clovek vytvori ten navyk, ale ty hormony stesti a ten dobry pocit, je uzasny.

    Chtela jsem se zeptat, jake seminare ste zacala navstevovat. A ktera kniha byla prvni, co jste precetla (v ramci Vasi cesty za poznanim).

    Dekuji
    k.

    Reply
    • 5.2.2018 at 6:28
      Permalink

      Ahoj Katarino,
      děkuju moc za tvuj komentar a pochvalu, vazim si toho! Ranni rirualy jsou skvele! 🙂 Prvni kniha, ktera me nastartovala byla Rovnovaha od James A. Cusumano, moc doporucuju! Seminare byly ruzne, ale asi nejvice mi pomohly rodinne konstelace – byla jsem u Jana Bílýho. Taky jsem absolvovala kurz Future Leader v Koučink Akademii u Zdenka Stepanka a to bylo proste uzasny! Bylo toho hodne, mozna to zkusim sepsat do jednoho prispevku. 🙂

      Diky a preju krasny den!

      D.

      Reply

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *