Jak jsem začala hledat srdcem…

Zkoušeli jste si někdy jedním slovem charakterizovat vztah s vaším partnerem? My ano! A nechali jsme si naše slova vyrýt na snubní prstýnky… Věděli jsme, jak budou vypadat, ale netušili jsme, co nám tam ten druhý nechal „vepsat“… Podívali jsme se poprvé až po našem krásném šumavském obřadu. Ta slova byla přesná… Abychom mohli dojít do tohoto láskyplného momentu a odevzdat se jeden druhému, museli jsme ujít velký kus cesty… A tak prosím – nikdy nepochybujte! Věřím, že na každého čeká jeho spřízněná duše… Ale kdybyste se mě zeptali před čtyřmi lety – asi bych vám odpověděla jinak…

Potkali jsme se v hodně podobném období. Filip byl po čerstvém ukončení velmi bizárního vztahu. A já se ještě vzpamatovávala… Můj tehdejší přítel se se mnou rozešel v den mých třicátých narozenin. Dal mi krásný dárek – kopačky a to   z ničeho nic! Svět se mi tenkrát zhroutil. Trvalo mi přes rok než jsem opět začala normálně „fungovat“. Trápila jsem se, litovala, plakala, doufala… Dostala jsem se na úplné dno. Libovala jsem si v mém utrpení…Z lítosti se brzy stala nenávist, z nenávisti stav, kdy je vám vše jedno. Tenkrát jsem pochopila, co znamená výraz mít zlomené srdce… Shodli jsme se s Filipem, že bychom vlastně chtěli svým předešlým partnerům poděkovat. Bez vás bychom spolu dnes asi nebyli. Díky tomu, čím jsme si tenkrát prošli, tak si dnes mnohem více vážíme toho, co mezi námi vzniklo.

Důležité bylo rozhodnutí, odrazit se ode dna, začít na sobě pracovat. Uvědomila jsem si, co vlastně chci a koho vedle sebe chci… Můj život se úplně změnil. Začala jsem číst motivační knížky, sbírat zážitky a hlavně snít… Snít o muži, který jednoho dne přijde, vezme batoh a odveze mě do Asie na cestu za poznáním…

Uvědomili jsme si oba, že vztah může být upřímný bez lží, přetvářek a falešných úsměvů. Uvědomili jsme si, co jsme získali a jak jsme za to vděční. Jak jsem psala na začátku, na každého čeká jeho spřízněná duše. Malý princ říká: „Jenomže oči jsou slepé. Musí se hledat srdcem.“ A tak jsem začala hledat srdcem… Nikdy to nevzdávejte! To, co se nám děje, jsou důležité životní zkoušky, které nás posouvají dále…

Naše šumavská svatba byla jednou velkou oslavou lásky! Stvrdili jsme náš vztah v obklopení rodiny, přátel a úžasného Otce Šebestiána. A je nám spolu krásně! Sdílíme společné hodnoty – VDĚČNOST za lásku a vzájemné SOUZNĚNÍ… Dvě slova na našich prstýncích…

 

Zvedla jsem se z gauče a začala chodit…

Před rokem jsme šli s Filipem Camino do španělského Santiaga de Compostela. Neuvěřitelný zážitek! Osm dní, 160 kilometrů, nespočet krásných zážitků a nových přátelství. Jen my dva, dechberoucí krajina, poklidné dny…Jedna z nejkrásnějších „dovolených“, snad nikdy jsem si tak neodpočala! Ano, slyšíte správně! I když jsme šli denně v průměru okolo 20 kilometrů, místo únavy se dostavovala euforie. A tenkrát mi to došlo! Běhání není nic pro mě, chůze je pohyb, který mi dělá dobře! A potvrzují to i různorodí odborníci. Například uznávaný psycholog Martin Seligman v knize Vzkvétání doporučuje, že by člověk měl ujít denně 10 tisíc kroků. A to mě inspirovalo k tomu, chodit ještě více!

Představte si, že jdete krásnou pálavskou krajinou mezi vinicemi, slunce pálí do zad a vaše jediná starost je – kochat se! Občas vyjdete na vrchol kopce, rozhlédnete se po nádherném okolí a zasníte se… Žluté šipky jsou pro vás nejdůležitější na světě a ukazují vám směr Svatojakubské cesty jižní Moravou. I v Čechách si totiž můžete zakusit tzv. Camino. Začínali jsme v centru Brna, naším cílem byla Klentnice a vyhlášené Café Fara, nakonec jsme došli až do Mikulova na Svatý Kopeček. Doporučujeme!

Co jsem vypozorovala?
1. Chůze probouzí kreativitu, dostávám často ty nejlepší nápady, při chůzi mi to prostě pálí! Dokládá to i citát, který napsal Nietzche: „All truly great thoughts are conceived while walking.“ Dokládají to i vědci. Při pohybu se vylučují hormony, které podporují jasné myšlení.

2. Když jdu, tak se mi daří soustředit na přítomný okamžik. Dokážu vnímat různorodé vůně, rozličné barvy, netradiční tvary stromů, keřů, symboly… Když procházím klidnou krajinou, tak medituju. Uvědomuju si svůj krok, dech, rovnováhu, střed těla… Vnímám, jak je tělo dokonalý organismus.

3. Když jsem ve stresu, obejdu blok baráku a cítím se hned lépe. Chůze je jeden z nejpřirozenějších pohybů.

Miluju ranní procházky! Někdy vystoupím o zastávku dříve a jdu pěšky do práce nebo nevyužívám eskalátory a výtahy. A mám 10 tisíc kroků jistých! Zkuste to, ten pocit je k nezaplacení. 🙂

Tipy na víkendové výlety po Čechách!

Kdy jste naposledy překvapili svoji drahou polovičku? Kdy jste řekli tomu druhému něco v podobném duchu: sbal si nejnutnější věci, nezapomeň plavky, odjíždíme v pět – o nic více se nestarej…  Mně se to stalo nedávno. Sedím v autě, krajina rychle ubíhá. Ptám se Filipa už asi posté, kam to jedeme, zkouším hádat, ale nic neprozradí… A tak se moje fantazie rozjíždí na plné obrátky, představuju si, kam přijedeme, jak to tam bude vypadat a jsem totálně šťastná, že budeme spolu – sami dva.

“Láska je jediná věc, která se zdvojnásobí pokaždé, když ji s někým sdílíme.” Albert Schweitzer

Kam, že jsme to tedy dorazili? 

Malé Chrášťany – zapadlá vesnička na jihu Čech, kde lišky dávají dobrou noc! Otevřeme obrovská dřevěná vrata a rázem se ocitáme úplně v jiném světě – z hektické Prahy na romantickém statku Boží oko… Jsme obklopeni nádhernou přírodou, na nebi jsou vidět hvězdy, což už se ve městěch stává málokdy, ale hlavně je tady totální klid! Ideální místo na cyklovýlety. Vřele doporučuju! Filipův výběr neměl chybu, šíříme s radostí dál…

Tip na výlet v okolí:
Určitě se zastavte na zámku Kratochvíle.

13115398_10208812111967580_1446704802_n

13112517_10207241720855951_1572459561_o

statek

Druhý víkend v květnu jsem zase vymyslela překvapení pro Filipa já. Strávili jsme víkend v Hlinsku na rozhraní dvou chráněných krajinných oblastí Žďárských vrchů a Železných hor. Plán byl jasný objevovat krásy Vysočiny. Podařilo se mi shodou všech možných náhod zarezervovat nádhernou roubenku s červenými okny – i když náhody neexistují. 🙂 A tak jsme se vrátili v čase a pár dní jsme žili jako naši předkové.

13219996_10208858799454738_56296685_n

Co nás v tomto malebném kraji zaujalo?
Historická část města Hlinsko zvaná Betlém.
Skanzen Veselý kopec – muzeum v přírodě.
Židovský hřbitov v Dřevíkově.
Skvělá restaurace – Hamerská krčma Jonáš – 400 let stará!
Setkání s velmi inspirativním pánem – Tkalcovna na Betlémě.

13233320_10208858817215182_914519586_n

13250445_10208858801574791_1200570776_n