Slovinsko – ideální místo pro život?

Dostala jsem k narozeninám od mého muže pytlíček. Puzzle. Když jsem zapasovala poslední dílek a zkompletovala tím celý obraz, musela jsem ještě rozluštit, co znamenají jednotlivé číslice. Podařilo se! Večeře v Hiša Franko – 48. nejlepší restauraci na světě podle The World’s best 50 restaurants, která je také známá z pořadu Chef’s Table. Příběh tohoto podniku je neuvěřitelně zajímavý a dost mě baví. Tedy hlavně příběh šéfkuchařky Any Roš… Prostě ne vždy musíte žít život, který vám někdo nalinkuje, nemusíte studovat, co si přejí vaši rodiče, protože pokud máte pro něco vášeň a talent, tak se k tomu stejně dostanete, tak jako Ana… Stačí jedno setkání a život se vám změní – tedy pokud máte odvahu..

A teď jsme tady a čeká nás 11 chodů od nejlepší šefkuchařky světa pro rok 2017, od ženy, která měla být původně diplomatkou! U vchodu nás vítá její manžel Valter, který si nás pamatuje z minulého roku, když jsme navštívili jeho bistro/pivní bar v Kobaridu – Hiša Polonka. Minulý rok jsme totiž ve Slovinsku strávili část naší svatební cesty…

Restauraci Hiša Franko sleduju na sociálních sítích už poměrně dlouho a najednou jsme tady. Pořád tomu nemůžu uvěřit. Začíná ohňostroj chutí a vjemů! Každý chod je pečlivě představen a napárován s vybraným slovinským vínem. Všechny mé smysly jsou ve střehu! Krásný servis, vůně a různorodé chutě. Švestka a pět různých konzistencí, fermentovaný fík, dýně a lesní plody, pstruh duhový a mnoho dalších delikates.. Nemá to chybu – snad jen, že se blíží jedenáctý chod a tedy konec degustace…Krásný zážitek, věřím, že se sem brzy vrátíme…

Vesnička Kobarid je blízko Triglavského národního parku, proto jsme náš výlet spojili s návštěvou Tolminského korita a samozřejmě jsme nevynechali řeku Soču – smaragdovou krásku.. A druhý den jsme vystoupali na horu Matajur do výšky 1641 m.n.m. Byli jsme doslova jednou nohou v Itálii a druhou ve Slovinsku. Počasí nám přálo a viditelnost byla nádherná..

A co mě baví na Slovinsku?

Z Lublaně jste za dvě hodiny v nádherných horách a zároveň i za dvě hodiny u moře. Ideální země pro život. Chcete si zalyžovat? Tak šup do hor! Chcete se vykoupat v moři a dát si dobrou rybu? Tak hurá na jih do Piranu. Shodli jsme se s Filipem, že jsou dvě místa v Evropě, kde bychom si dovedli představit žít, kdyby bylo “nejhůř” – Lublaň a Lisabon.

Slovinsko má pro nás dva velký rozměr.. Před rokem jsme zde prožili krásný svatební obřad, který byl jen pro nás dva a svědkem nám bylo pouhé šumění moře. Na pláži Strunjan jsme si řekli svatební slib. Tohle místo navždy zůstane v našich srdcích.

A Piran? Romantické městečko, které nám učarovalo. Procházíme se úzkými uličkami a jen tak bloumáme a užíváme si klidu. Je tady neskutečně příjemná atmosféra. Nikdo nikam nespěchá.. Život je rázem o něco pomalejší. Je nám tady dobře. Někdy je dobré odpojit se od každodenního shonu a prostě vypnout mozek..

Ono vám totiž vůbec nic neuteče – jediné, co by vám mohlo utéct je život sám…Tak já jdu zase bloudit historickými uličkami.. 🙂

BERLÍN!

Lidé jsou mnohem šťastnější, když se stýkají s přáteli, kolegy, rodinou… A pozor nejde tady o kvantitu, ale o kvalitu! Člověk je prostě tvor společenský! Máte člověka, kterému můžete zavolat o půlnoci a víte, že se na něho můžete spolehnout? Máte někoho, s kým můžete být absolutně sami sebou? Na přátelství je krásný, že ho prověří sám čas. Už dvacet jedna let se kamarádím se Zuzkou – neuvěřitelně skvělou ženskou! A víte co? Jsme pořád stejně praštěný! Máme záchvaty smíchu, jak v pubertě, pořád nás to spolu baví a já jsem za to moc ráda… #děkuju

Vyrazily jsme na tradiční výlet do Berlína, který byl ve znamení „holčičích aktivit“ a taky spousty neuvěřitelných situací. Začalo to vagónem s porouchanou klimatizací a stěhováním se z vagónu do vagónu, následovalo zaseknutí ve vlaku na toaletě a pak další „zaseknutí v podobě kufru pod sedačkou“– už to vypadalo, že vystoupíme místo v Berlíně až v Hamburku. 🙂

Celé jsme to završily neuvěřitelnou návštěvou japonské restaurace, kde jsme si myslely, že jsme jako pozornost od šéfkuchaře dostaly na stůl hada a k tomu tříhodinový záchvat smíchu. Myslím, že zenové japonské servírky na nás budou dlouho vzpomínat. 🙂 Samozřejmě, co by to bylo za dámskou jízdu bez dobrého jídla, pití, zábavy!

Půjčily jsme si opět kola a prostě se jen tak toulaly ve čtvrtích Mitte a Kreuzberg…

A samozřejmě nechyběla skvělá výstava – vlastně výstavy!

Tentokrát v Gropius Bau video art od kubánském umělkyně Any Mendiety a skvělé instalace od autora Philippe Parreno. Ocitly jsme se na chvíli v akváriu plných rybiček!

A v C/O Berlin nádherná výstava známého fotografa Irvinga Penna. Moc doporučuju!

Co jsme ochutnaly?

Bistro Daluma – skvělé vegetariánské pokrmy, smoothie, fresh juice!

Zenkichi – moderní japonská kuchyně, krásný interiér, romantické prostředí! 🙂

Kanaan – dostaly jsme doporučení, ale bohužel jsme nestihly! Izraelsko – palestinská kuchyně! Příště dáme!

Mějte se krásně, ať cestujete kamkoliv a rozmazlujte si svoje nejlepší přátele!

Irsko a všímavost…

Přemýšleli jste někdy nad tím, co nám přináší cestování? Inspiraci? Radost? Klid? Zážitky? Vědomosti? Já se vracím vždy obohacená o nějakou novou zkušenost. Každá cesta se promítne do mého života a zanechá po sobě stopy… Nedávno jsme si řekli s kolegy v práci, že zkusíme prožít květen jako tzv. měsíc všímavosti. Když člověk chodí do práce, tak to je velmi těžké, ale jakmile vyrazím na cesty, jde to samo. Čas se zastaví, dech se zpomalí, smysly jsou vnímavější. Vidíte mnohem víc a hlouběji… „Když se posadíte a budete jen pozorovat, zjistíte, jak je vaše mysl neklidná,“ Steve Jobs

Okamžiky, kdy se zastavil čas…Střípky, které se skládají do sebe. Z Irska mám takových všímavých okamžiků mnoho…

První střípek:
Stojím na jednom z krajů útesu Cliffs of Moher na západním pobřeží Irska a cítím velmi silně přítomný okamžik, existuje jen „tady a teď.“ Okolní příroda je tak nádherná a mocná a já si připadám, tak malá… Slunko zapadá, oceán před námi, vítr ve vlasech a okolo ty nejkrásnější pozemské kulisy…

Druhý střípek:
Národní park Burren a v něm jedno kouzelné místo – The Burren Perfumery! Rodinná firma, která vyrábí svoji přírodní kosmetiku, parfémy, čaje… Používají jen to, co u nich roste na zahradě či v okolí. A tak procházíme mezi záhonky a moje srdce plesá radostí. Něco takového bych chtěla v Čechách! K tomu kavárnička, kde si dáte místní dortík či polévku, do které vám pan šéfkuchař natrhá bylinky přímo ze zahrádky… Žádná chemie, jen příroda, návrat ke kořenům… #děkuju

Třetí střípek:
Městečko Galway = jeden velký pouliční festival! Všude se hraje, všude samá harmonika a kytárky. Irové se prostě rádi baví, rádi tančí, rádi žijí… Lidé si povídají a nekoukají do chytrých telefonů v hospodách, jsou spolu… Vzácné okamžiky…

Tipy v Galway:

Bunk Hostel – moc příjemné místo, ochotný personál, přímo v centru.

McCambridges – výborné místo na snídani

Na pivo určitě do The Salt House!

Dostali jsme doporučení na „seafood bistro“ Oscars, ale bohužel jsme nestihli.

Čtvrtý střípek:
Oblast Národního parku Connemara skrývá krásný zámek Kylemore Abbey, který byl postaven z velké lásky. Je obklopen nádhernou panenskou přírodou s výhledem na jezero… Kostelík je věnován ženě kvůli, které vznikl tento zámek a která tragicky zahynula…

Pátý střípek:
Městečko Clifden a Sky Road! Místo známé pro své dechberoucí výhledy… Pláže, zátoky, ale také spousta zeleně a kopcovitá krajina.. Takto zůstane Irsko v mém srdci….

Tipy Clifden:

Ubytování v krásném The Arch Guesthouse.

Na večeři určitě doporučujeme Mitchel`s Restaurant.

A kam pivo a za hudbou? My byli v Lowry`s Baru a bylo to super! Krásná atmosféra!

Přeju vám šťastnou cestu, ať míříte kamkoliv! A všímejte si, co se kolem vás děje… Začnou se vám dít krásné věci… 🙂

A příští příspěvek bude o Dublinu! 🙂